Psycho

Krásná kamera, dobré kostýmy a vražda jako cesta ke svobodě? V nové epizodě podcastu Psycho Karolína a Pavel rozebírají seriál Monster: Příběh Lizzie Borden. Ptají se, kde končí dramatizace a začíná romantizace násilí. A kam mizí oběti, když veškerou pozornost získá domnělá pachatelka.

Na sociálních sítích často trávíme víc času, než jsme původně plánovali. Je na nás, abychom si lépe hlídali čas, nebo by se mělo změnit i jejich fungování? Karolína a Pavel v podcastu Psycho řeší, kde končí odpovědnost uživatelů a začíná odpovědnost firem, které sítě provozují.

Žárlí, sleduje každý její krok a ona věří, že ho svou láskou změní. V knize osudová romance, ve skutečnosti důvod zpozornět. Karolína a Pavel v nové epizodě podcastu Psycho rozebírají knihy Colleen Hoover, fenomén BookToku a hranici mezi fantazií a omlouváním partnerského násilí.

Pojem „alpský rozvod“ se začal výrazně šířit v souvislosti s tragickým případem z rakouského Grossglockneru. Horolezec Thomas Plamberger tam v lednu 2025 nechal během sestupu svou přítelkyni Kerstin Gurtner samotnou. Žena později zemřela na podchlazení a Plamberger byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti.

Úspěšná, slavná, chytrá a oblíbená spisovatelka. I přesto se Simona Monyová stala obětí domácího násilí, které podle pozdějších zjištění trvalo roky. Nový díl podcastu Psycho se k jejímu příběhu vrací i skrze minisérii Monyová a vysvětluje, proč otázka „proč neodešla?“ míří úplně špatným směrem.

Auto je pro někoho symbolem svobody, pro jiného každodenní nutností a pro dalšího místem, kde si čistí hlavu. Ale ve chvíli, kdy se ale rychlá jízda přesune z filmového plátna do centra města, přestává být jen adrenalinovou zábavou a může skončit tragédií. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na dopravu jako na psychologické téma.

Horor Obsession pracuje s jednoduchou otázkou. Co se stane, když se člověku splní přání být milován? Hlavní hrdina Bear dlouhodobě touží po své kamarádce Nikki. Naděje, že by jeho city mohla opětovat, se střídá s nejistotou a strachem z odmítnutí. Právě tato kombinace může podle psycholožky Dorothy Tennovové podporovat limerenci, tedy stav intenzivní romantické fixace na druhého člověka.

Skupina cizích lidí, uzavřený prostor, kamery, peníze a pravidla, která podporují spolupráci i zradu. Reality show vytvářejí prostředí, ve kterém rychle vznikají aliance, konflikty i pochybnosti o tom, komu se dá věřit. V nové epizodě Psycha se Karolína a Pavel ptají, proč nás podobné situace tolik baví sledovat.

Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce nebo roky v izolaci, daleko od domova a s vědomím, že chyba může stát život. Jak vlastně vypadá ideální astronaut? A proč mezi kandidáty nehledáme chladné samotáře, ale spíš lidi, kteří dokážou spolupracovat a fungovat jako součást týmu?

Na začátku to může vypadat nevinně. Lepší účes, cvičení, péče o pleť nebo snaha cítit se ve vlastním těle líp. Fenomén zvaný looksmaxxing ale ukazuje, jak rychle se může běžná sebepéče změnit v tlak na neustálou optimalizaci vzhledu.

Potíže se spánkem jsou u části pacientů spojeny s duševními poruchami. Zatímco ti s úzkostí hůř usínají, u depresivních propadů je častější brzké ranní buzení. Pomoci může mimo jiné i medikace, má však svá úskalí.

„Když zhasnu světlo, rozsvítí se mi mozek,“ popisuje svoje potíže s usínáním Martina, která svůj příběh o obtížné cestě za spánkem vypráví v druhé epizodě podcastové série Nespavci. Tu na Radiu Wave doprovází také třídílný speciál Diagnózy F, který na témata spojená s nespavostí nabízí pohled odborníků na spánkovou medicínu a duševní zdraví.

Nespavost může mít různé podoby – obtížné usínání, opakované procitání v průběhu noci nebo brzké probuzení, po kterém už nejde usnout. Nejčastější příčinou nespavosti je stres. Pomáhají režimová opatření, psychoterapie i léky.

Hypersenzitivita není nemoc, vysoce citlivým lidem ale může život někdy pořádně znepříjemnit. Když se potká navíc ještě s naším introvertním já a přidají se k tomu úzkostné a depresivní příznaky, je někdy obtížné fungovat ve společnosti.

Před lety se potýkala s farmakorezistentní depresí, na kterou jí zabraly až elektrošoky. V průběhu těhotenství musela všechny léky vysadit. V několikaměsíční pauze po narození prvního dítěte a před otěhotněním s druhým dítětem, pečovala spolu s rodinou o umírajícího tchána. Zvýšení medikace, aby zvládla takhle náročné období, nebylo možné – užívá už maximální dávky.

Pražské derby mezi Slavií a Spartou skončilo chaosem, přerušeným zápasem a debatou o tom, co se v davu děje s lidskou psychikou. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel ptají, jestli je „davová psychóza“ skutečné vysvětlení, nebo jen pohodlná mediální zkratka.

Resilience se často překládá jako psychická odolnost. Co ale přesně znamená být odolný? A kdy se z užitečného pojmu stává nálepka, která přesouvá odpovědnost na jednotlivce? V nové epizodě podcastu Psycho, natočené na festivalu Academia Film Olomouc, se Karolína a Pavel baví o odolnosti bez motivačních frází.

Umělá inteligence umí poradit, uklidnit i pochválit. Právě v tom může být problém. V nové epizodě Psycha Karolína a Pavel řeší AI terapeuty, vztahy s chatboty a chvíle, kdy digitální pomoc přestává být bezpečná.

Psychologie se netýká jen vztahů, emocí nebo duševního zdraví, ale i prostoru, ve kterém žijeme. To, jak vypadají domy, ulice nebo veřejný prostor, ovlivňuje naši psychiku víc, než si běžně připouštíme. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na architekturu z psychologické perspektivy a řeší, proč se v některých místech cítíme dobře, zatímco jinde spíš zažíváme neklid nebo únavu.

Když se řekne horor, většina lidí si vybaví krev, monstra nebo lekačky. Psycho ale funguje jinak. Děsí tím, jak blízko má k realitě. Ve výročním dvacátém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel povídají s psychologem a filmovým kritikem Mojmírem Sedláčkem o filmu, který zásadně proměnil to, jak přemýšlíme o strachu.

Filmy nás neděsí, rozpláčou ani nedojmou jen kvůli dobré dějové lince, ale i proto, že režiséři a scénáristi umí chytře pracovat s naším očekáváním, emocemi a zažitými představami o lidech. V nové epizodě podcastu Psycho si Karolína Faberová a Pavel Šebesta pozvali psychologa a filmového publicistu Mojmíra Sedláčka. Společně rozebírají, jak film pracuje s emocemi, očekáváním i psychologickými zkratkami.

Začíná to nevinně. Pochvalou, pozorností, pocitem výjimečnosti. „Jsi vyspělá na svůj věk.“ Dlouhodobá manipulace, budování důvěry a postupné posouvání hranic. V nové epizodě Psycho rozebíráme, jak proces groomingu vypadá v realitě i v popkultuře a proč je tak těžké ho odhalit.

Kulty a sekty si často spojujeme s extrémy. Jenže většina příběhů o jejich vzniku nebo vstupu do nich začíná mnohem prostěji - touhou někam patřit, potřebou být viděn. Do uzavřených skupin často vstupují lidé, kteří jen hledají komunitu nebo se chtějí zlepšit a posunout. V nové epizodě podcastu Psycho rozebíráme, proč je to bližší, než si myslíme.

Cringe, pocit studu, ostrá sociální emoce, často s fyzickou reakcí. Ale co za tímto pojmem skutečně stojí? Nová epizoda podcastu Psycho vysvětluje, proč se stydíš i za cizí lidi, proč to někdy bolí a co s tím udělaly sociální sítě.

Stockholmský syndrom, pojem, který vznikl po bankovní loupeži ve Stockholmu v roce 1973 a rychle se ujal v médiích. Většinou si pod ním představíme situaci, kdy se oběť zamiluje do svého pachatele. Ale co na to říká současná psychologie? V nové epizodě podcastu Psycho Karolína a Pavel rozebírají, proč je tenhle pojem spíš mýtus a co se ve skutečnosti s oběťmi děje.

Pojmy „pick me girls, cool girls, queen bee“ zaplavily TikTok a internetové debaty. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na tyto fenomény očima psychologie. Zajímají se o to, odkud se berou, proč se tak snadno šíří a proč je problém z nich dělat diagnózy.

V nové epizodě Psycha navazují Karolína a Pavel na rozhovor s vězeňským psychologem Václavem Jiřičkou. Zaměřují se na terapeutickou práci s lidmi odsouzenými za násilné trestné činy. Řeší, jak terapie ve vězení vypadá v praxi, kdy může pomáhat a kdy s sebou nese reálná rizika.

Jak vypadá práce psychologa, který tráví dny s odsouzenými za mřížemi? Nový díl podcastu Psycho sleduje, co obnáší práce odborníka, který denně řeší lidské krize v prostředí s vysokým napětím. Karolína a Pavel si k rozhovoru pozvali vedoucího psychologa Vězeňské služby Václava Jiřičku.

Co by s vámi udělalo, kdybyste najednou získali velkou moc? V novém díle podcastu Psycho řeší Karolína a Pavel, jestli moc lidi nevyhnutelně kazí, nebo spíš zvýrazní to, co v nich bylo už předtím. Pán prstenů se pro ně stává ideální metaforou, protože Tolkien nechává každou postavu reagovat na prsten moci jinak.

Je to jen přehnané sebevědomí, nebo opravdová porucha osobnosti? V novém dílu Psycha se Karolína a Pavel pouští do fenoménu narcismu, slova, které se stalo běžnou součástí internetového slovníku.

Na TikToku má hashtag #mentalhealth přes sedmnáct miliard zhlédnutí. Z edukativních videí o úzkosti nebo traumatu se stal fenomén, který má k odborné pomoci často dál než k filtru na pleť. Psychologové Karolína a Pavel v novém dílu podcastu Psycho rozebírají, jak se z osvěty o duševním zdraví stal obsah, který může spíš škodit než pomáhat.

Když se řekne psychopat, většina z nás si vybaví Patricka Batemana z American Psycho nebo Franka Underwooda z House of Cards. Jenže psychopatie není jen o sériových vrazích. A rozhodně to není diagnóza.

Humor sbližuje, odbourává napětí a pomáhá zvládat těžké chvíle. Ale co když se stane nástrojem, který společnost spíš rozděluje? V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel ptají, jak se z nevinných vtipů a internetových memů může stát brána k radikalizaci.

V novém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel společně se svým hostem, psychologem Štěpánem Vymětalem rozebírají téma radikalizace a ptají se, kdo je vlastně náchylný stát se radikálem a zda existuje způsob, jak lidi odvrátit od násilné radikalizace.

Britská minisérie Adolescent vypráví příběh třináctiletého chlapce, který zavraždí svou spolužačku. V podcastu Psycho se Karolína a Pavel neptají, jestli je seriál dobře natočený, ale co vypovídá o dnešní společnosti, frustraci v dospívání a roli terapie.

Jak je možné, že i dobrý člověk dokáže udělat něco zlého a pak v klidu spát? Svědomí máme všichni, ale existují způsoby, jak ho umlčet, ať už jde o drobné podrazy nebo o závažné činy. V novém dílu podcastu Psycho se Kája a Pavel zaměřují na takzvané „vypínače svědomí“, díky nimž dokážou obyčejní lidé dělat neobyčejně temné věci.

Blíží se pomalu podzim, a to je čas nových krimi seriálů. Od roku 2020 vzniklo přes čtyřicet nových krimisérií. Ale co tyhle příběhy skutečně vypovídají o práci policie a co jen plní naše představy o vyšetřování?

Vypadá jako sympaťák od vedle, nosí koblihy kolegům do práce a v laboratoři rozumí každé kapce krve. Jenže když padne tma, bere do ruky nůž a z forenzního specialisty se stává nelítostný vrah. Dexter Morgan je zpátky na streamovacích platformách. A s ním i otázka, kterou si v nové epizodě podcastu Psycho kladou psychologové Kája a Pavel: Je Dexter skutečný psychopat?

True crime je nový romcom. Luigi Mangione nebo bratři Menendezovi mají na TikToku vlastní fanklub. Ale proč máme potřebu romantizovat lidi, kteří by měli být spíš varováním než sexsymbolem? V první epizodě podcastu Psycho se Kája a Pavel podívají na temný fenomén hybristofilie.

Od 10. července startuje na Radiu Wave nový pořad Psycho, který můžete poslouchat každý druhý čtvrtek od 19 hodin. Psychologové Karolína Faberová a Pavel Šebesta v něm zkoumají temná i méně temná zákoutí lidské mysli v zrcadle současných trendů a popkultury.

Toho, že má Radek problémy s alkoholem a drogami, si všímalo častěji jeho okolí než on sám. Když po devíti letech závislosti absolvoval léčbu a začal abstinovat, zdálo se, že tím příběh končí. On ale jen vyměnil závislost na alkoholu za závislost na práci a ta ho po pár letech dovedla zpátky k pití.

Ačkoliv počet sebevražd v Česku v posledních letech klesal, loni se množství lidí, kteří se rozhodli ukončit svůj život, opět zvýšil. O život se připravilo více než 1300 lidí, z toho tisícovka z nich jsou muži.

Když má někdo potíže s alkoholem, zpravidla si toho jeho okolí všimne dřív než on sám. Někdy se mu snaží opakovaně pomáhat, někdy patologický vzorec nevědomky udržuje. Mnohdy na něj ale důsledky nadměrné konzumace alkoholu dopadají řadu let.

Do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánků) se dostanou děti často v situaci, kdy se o ně rodiče nemůžou starat, nedělají to nebo je nějak ohrožují či jim ubližují. Ale není to žádný tábor. Děti jsou prostě přestěhované na místo, které si nevybraly, ve stavu, kdy jim není dobře a mají začít žít s lidmi, které vůbec neznají.

Když Sigmund Freud začínal s psychoanalýzou, měla podobu dvanácti procházek ulicemi Vídně. Časem se terapeuti zavřeli se svými klienty, křesílky a pohovkami mezi čtyři zdi. V posledních letech opět objevují, co může do terapie přinést otevřené prostranství a příroda.

Smrt patří k životu, když se s ní ale setkáme, zasáhne nás často nepřipravené. Zatímco dříve bylo běžné, že lidé po ztrátě svého blízkého nějaký čas „drželi smutek“, dnes se setkáváme spíš s nastavením „ať už to je rychle za námi“.

S prvními panickými atakami se Michal potýkal ve dvaceti letech. Nějaký čas se objevovaly denně, několikrát ho odvezla sanitka. Když změnil životní styl, paniky ustoupily. Ta poslední se mu přihodila skoro po dvou letech. Reakce zaskočeného okolí ho přiměla k rozhodnutí mluvit o svých potížích veřejně.

Když se mluví o hospitalizacích na psychiatrii, mnohdy není nouze o historky, které končí použitím omezovacích prostředků a (nebo) nedobrovolným umístěním na uzavřené oddělení. Řadě těchto situací by šlo pravděpodobně předejít. Možnostem a limitům aplikace takzvaných deeskalačních technik jsme se věnovali v dalším vydání podcastu Diagnóza F.

Lidé s duševním onemocněním se potýkají s řadou psychologických fenoménů, které jim mnohdy velmi znesnadňují život. Ve stávajícím systému služeb, které jim mohou pomáhat, je nově i takzvaný Dům zotavení (Recovery House).

Zuzana S. zažila v dětství sexuální zneužívání otčímem, matkou i dětský pornoprůmysl. O svém životě napsala knihu Hra na pavoučka a v roce 2021 byla hostem speciálu Diagnózy F. Letos jí vyšla druhá kniha Pavučina minulosti, ve které popisuje své postupné zotavování z prožitých traumat.